Историјски часопис књ. 69 (2020)
The Historical Review, vol. 69 (2020)

Марко Гавриловић

O СРБИMA У ДАЛИМИЛОВОЈ ХРОНИЦИ

>>> Преузмите чланак (.pdf)


UDC 93/94 ISNN 0350–0802

DOI: 10.34298/IC2069013G

УДК: 94(=163.41):821.162.3“13“

стр. 13–37

језик: српски


Aпстракт:

У раду се разматрају разлози навођења Срба у прва два поглавља дела које је у историографији названо Старочешка хроника такозваног Далимила или Далимилова хроника. Анонимни аутор у два наврата помиње Србе када говори о митском пореклу чешког народа. Помени Срба се морају посматрати заједно са поменом Хрватске која се доводи у везу са српским народом, али и са легендарним оснивачем чешке државе. Како ти подаци нису посебно обрађивани од стране српске медиевистике, основни циљ рада је да се изврши критичка анализа ауторове конструкције, која је по форми и садржају у великој мери особена. У раду ће се указати на те особености, како би се добио бар приближан одговор када је у питању улога Срба у Далимиловој хроници.

Кључне речи:

Далимилова хроника, Далимил, Чеси, Срби, Хрватска, етногенеза

Маrko Gavrilović

ABOUT SERBS IN THE CHRONICLE OF DALIMIL

>>> Download article ( .pdf)


UDC 93/94 ISNN 0350–0802

DOI: 10.34298/IC2069013G

UDC: 94(=163.41):821.162.3“13“

pp. 13–37

language: serbian


Abstract:

The paper examines the reasons for mentioning Serbs in two first chapters of the work called in historiography The Old Czech Chronicle of So-Called Dalimil or The Chronicle of Dalimil. Speaking about the mythic origin of the Czech people, the anonymous author mentions Serbs twice. The mentions of Serbs must be observed together with the mention of Croatia which is brought into connection with the Serbian people, and the legendary founder of the Czech state. As these data have not been separately analysed in Serbian medieval studies, the main aim of the paper is to carry out a critical analysis of the author’s construction, which is highly specific in terms of its form and content. The paper will highlight these specificities in order to arrive to at least an approximate answer as to the role of Serbs in The Chronicle of Dalimil.

Keywords:

The Chronicle of Dalimil, Dalimil, Czech, Serbs, Croatia, ethnogenesis.

ЛИСТА РЕФЕРЕНЦИ – LIST OF REFERENCES


Извори – Primary Sources

Annales regni Francorum inde a. 741 usque ad 829, qui dicuntur Annales Laurissenses maiores et Einhardi, ed. F. Kurze, Monumenta Germaniae Historica SSRG, VI, Hannoverae 1895. 

Beazley Raymond C., Directorium ad Faciendum Passagium Transmarinum, The American Historical Reviw 12/4 (1907) 810–857.

Chronicle of Robert of Gloucester, ed. by William Aldis Wright, University of Michigan Library, 2006.

Constantine Porphyrogenitus, De administrando imperio, vol. I, ed. G. Moravcsik – R. J. H. Jenkins, Washington D. C. 1967.

Cosmae Chronica Bohemorum, ed. R. Köpke, Monumenta Germaniae Historica, Scriptores IX, Hannoverae 1851.

Cosmas of Prague, The Chronicle of the Czechs, trans, L. Wolverton, The Catholic University of America Press, 2009.

Dalimilova kronika, ed. V. Flajšhans, Praha 1920.

Dalimilova kronika. Upravil a do prozy předvedl Milan Maralík. Připojen novočeský originálu podle edice Josefa Jirečka. Doslov npsal univ. Prof. Dr. J. B. Čapek, Praha 1948.

Di tutsch kronik von Behem lant: die gereimte deutsche Übersetzung der Alttschechischen Dalimil-Chronik, ed. V. Brom, Brno 2009, 102–585.

Galli Chronicon, Monumenta Poloniae Historica, vol. I, ed. A. Bielowski, Lwów 1864, 379–484.

Historia Salonitana Thomae Archidiaconi. Historia Salonitarum atque Spalatinorum pontificum/Povijest salonitanskih i splitskih prvosvećenika, prir. O. Perić, M. Matijević-Sokol, R. Katičić, Split 2003.

Josippon, Magnae Moraviae fontes historici III, Diplomata, Epistolae, textus historici varii, operi edendo praefuit L. Havlík, Brno 1969, 379–381.

Křištanův život Sv. Lidmily a Sv. Václava, ed. J. Třuhlár, Fontes Rerum Bohemicarum, I, Praha 1873, 199–227.

Кronika tak řečeného Dalimila, Praha 1977.

Kronika Dalimilova podle rukopisu Cambridgeského, ed. V. E. Mourek, Praha 1910.

Kronika Boguchwała i Godysława Paska, Monumenta Poloniae Historica, vol. II, ed. A. Bielowski, Lwów 1872, 454–600.

Kronika Jana z Marignoly, ed. J. Emler, Fontes rerum Bohemicarum, III, Praha 1882, 487–604.

Miersue Chronicon, Monumenta Poloniae historica, vol. II, ed. A. Bielowaki, Lwów 1872, 163–192.

Nejstarši češká rýmovaná kronika tak řečeného Dalimila, K vydání připravili B. Havránek a J. Daňhelka. Historické poznámky napsal Z. Kristen, Praha, I–II, Praha 1957/1958.

Österreichische Reimchronik, 1/2, hrsg. von J. Seemüller, Monumenta Germaniae Historica, SS, Dt. Chron 5, 1, Hannover 1890/1893.

Pulkavova kronika češká, ed. J. Emler, J. Gebauer, Fontes Rerum Bohemicarum, V, Praha 1893, 1–326.

Rýmovaná kronika česká tak rečeněho Dalimila, ed. J. Jireček, Fontes Rerum Bohemicarum III, Praha 1882, III–XXVIII, 3–302.

Rýžoviště zlata a doly drahokamu od Al-Mas-údího, Magnae Moraviae fontes historici III, Diplomata, Epistolae, textus historici varii, operi edendo praefuit L. Havlík, Brno 1969, 404–409.

Staročeská kronika tak řečeného Dalimila. Vydání textu a veškerého textového materiálu, 1–2, ed. J. Daňhelka, K. Hádek, B. Havránek, N. Kvítková, Praha 1988.

The Old English Orosius, ed. by Janet Bately, Oxford University Press, London 1980.

Život Sv. Lidmily, ed. J. Kolář, Fontes Rerum Bohemicarum, I, Praha 1873, 123–124.

Život Sv. Lidmily, ed. J. Kolář, Fontes Rerum Bohemicarum, I, Praha 1873, 144–145.

Život Sv. Lidmily, ed. J. Třuhlár, Fontes Rerum Bohemicarum, I, Praha 1873, 190–198.

Život Sv. Václava, ed. J. Kolář, Fontes rerum Bohemicarum, I, Praha 1873, 127–134.

Византијски извори за историју народа Југославије, II, Београд 1959. [Vizantijski izvori za istoriju naroda Jugoslavije, II, Beograd 1959]

Повесть временых лет, част I, прир. Д. Сергеевич Лихачев, Москва, Ленинград 1950. [Povest’ vremenih let, čast I, prir. D. Sergeevič Lihačev, Moskva, Leningrad 1950]

Литература – Secondary Works

Adamska A., Orality and Literacy in Medieval East Central Europe: Final Prolegomena, in: Oral Art Forms and their Passage into Writing, ed. E. Mundal and J. Wellendorf, Museum Tusculanum Press: University of Copenhagen, 2008, 69–84. 

Adde É., Die deutschsprachige Übersetzung der Dalimil-Chronik. Ein Versuch der politischen Legitimation der städtischen Eliten in Böhmen der Luxemburger?, in: Prag in der Zeit der Luxemburger Dynastie. Literatur, Religion und Herrschaftskulturen zwischen Bereicherung und Behauptung, Transcript, dir. A. Bendheim, H. Sieburg, Bielefeld 2019, 119–140.

Adde-Vomáčka É., La Chronique de Dalimil. Les débuts l’ historiographie nationale tchèque en langue vulgarie au XIVe siècle, Publications de la Sorbonne, Paris 2016.

Adde-Vomáčka É., La liturgie Slavonne en Boheme avant Charles IV. Permanence ou renouveau, Revue des études Slaves 86/3 (2015) 247–266.

Adde-Vomáčka É., Les étrangers dans la Chronique de Dalimil. Une place de choix faite aux Allemands, Cahiers du CEFRES. No 31, Contributions à une histoire culturelle germano-tchèque en Europe centrale. Un espace à reconstruire, Prague 2011, 11–52.

Bláhová M., Dalimil, Encyclopedia of the Medieval Chronicle, ed. Graeme Dunphy, Brill, Leiden 2010, 504–505.

Bláhová M., Představy o Společném původu Čechů a Poláků ve středověké historiografii, Histora Slavorum Occidentis 2 (3) (2012) 234–254.

Bláhová М., Staročeská kronika tak řečeného Dalimila v kontextu středověké historiografie latinského kulturního okruhu a její pramenná hodnota, Díl 3, Historický komentář, Praha 1995.

Bláhová M., Translations of Historical Writings Composed and Read in the Czech Lands up to the Hussite Revolution and their Audience, Prague Papers on the History of International Relations 1 (2018) 42–57.

Bláhová M., Vernacular historiography in Medieval Czech lands, Medievalia 19/1 (2016) 33–65.

Brachmann H., Slawische Stämme an Elbe und Saale: zu ihrer Geschichte und Kultur im 6. bis 10. Jh., auf Grundarchäologischer Quellen, Berlin 1978.

Goldstein I., Hrvatski rani srednji vijek, Zagreb 1995.

Grafenauer B., Prilog kritici izvještaja Konstantina Porfirogenita o doseljenju Hrvata, Historijski zbornik V, 1–2 (1952) 1–53.

Hauptman Lj., Seobe Hrvata i Srba, Jugoslovenski istoriski časopis III, 1–4 (1937) 30–61.

Havlíková L., What was the Location of Serbia mentioned in the Cosmas Chronicle of the Czechs?, Споменица Тибора Живковића, Београд 2016, 185–192.

Kvitkova N., Lexikální a stylizační rozdíly u hlavních skupin rukopisů kroniky tak řečeného Dalimila, Listy filologické/Folia philologica 97/1 (1994) 21–25.

Lencek R., The Terms „Wende-Winde“, „Wendisch-Windisch“ in the Historiographic Tradition of the Slovene Lands, Slovene Studies 12/1 (1990) 93–94.

Malinovska N., Geographical concepts of „Sclavinia“ in Historical Sources from the Sixth to Fourteenth Century with an Emphasis on the Moravian-Pannonian and South Slavic Traditions, in: Slovensko a Chorvátsko. Historické paralely a vzt’ahy (do roku 1780)/Slovačka i Hrvatska. Povijesne paralele i veze (do godine 1780.), Bratislava/Zagreb 2013, 60–65.

Marquart J., Osteuropäische und ostasiatische Streifzüge: ethnologische und historisch-topographische Studien zur Geschichte des 9. und 10. Jahrhunderts (ca. 840–940), Leipzig 1903.

Masařík Z., Zur Sprache der mittelhochdeutschen Dalimilchronik, Sborník prací Filozofícke fakulty Brněnské univerzity 12 (1991) 51–64.

Mesiarkin A., Examining the Slavic identity in Middle Ages: Perception of common sense of Slavic community in Polish and Bohemian Medieval Chronicles, Studia ceranea 3 (2013) 83–100.

Mesiarkin A., Najstaršie konštrukcie spoločných dejín Slovanov. Bavorský geograf, Al-Masúdi, Povesť vremennych let, Historia Nova 15 (2019) 36–56.

Pečírková J., Staročeská synonyma jazyk a národ, Listy filologické/Folia philologica 92/2 (1969) 126–130.

Pejška J., Byl Tomáš Pešina z Čechorodu biskupem?, ČKD 1 (1913) 68–69.

Pekař J., Nejstarší kronika češká. Ku kritice legend o sv. Ludmile a sv. Václavu, Praha 1903.

Plassmann A., Origo gentis. Identitäts und Legitimitätsstiftung in früh und hochmittelalterlichen Herkunftserzählungen, Berlin 2006.

Reynolds S., Medieval „Origines Gentium“ and the Community of the Realm, History 68/224 (1983) 375–390.

Scales L. E., At the Margin of Community: Germans in pre-Hussite Bohemia, The Expansion of Central Europe in the Middle Ages. The Expansion of Latine Europe 1000–1500, ed. N. Berend, Farnham–Burlington 2013, 271–296.

Serebrjanskij N., Proložní legendy o sv. Lidmile a o sv. Václavu, Sbornik staroslovanských literárních památek o Sv. Václavu a Sv. Lidmile, ed. J. Vajs, Praha 1929, 47–68.

Stehlík P., Czech-Croatian Relations, in: Czech Relations with the Nations and Countries of Southeastern Europe, ed. L. Hladký et. Al., Zagreb 2019, 49–82.

Štastný R., Cambridžský rukopis Dalimilovy kroniky a doba Karla IV, Česká literatura 31/5 (1983) 385–400.

Štastný R., Vídenský rukopis Dalimilovy kroniky a doba Václava IV. Jeho podoba, literární kontext a význam, Česká literatura 33 (1985) 389–407.

Šišić F., Povijest Hrvata u vrijeme narodnih vladara, Zagreb 1925.

Švab M., Današnje stanje historiografije o pojavi Hrvata na istočnoj obali Jadrana, Etnogeneza Hrvata, prir. N. Budak, Zagreb 1995, 54–60.

Thompson Westfall J., Medieval German Expansion in Bohemia and Poland (selected excerpts), The Expansion of Central Europe in the Middle Ages. The Expansion of Latine Europe 1000–1500, ed. N. Berend, Farnham–Burlington 2013, 1–38.

Třeštík D., Mýty kmene Čechů (7. – 10. století). Tři studie ke „Starým poveštem Českým, Praha 2003.

Uhlíř, Z., Nově objevený zlomek latinského překladu Kroniky tak řečeného Dalimila, Knihovna 16, 137–164.

Verešová N., Povesť vremennych let a jej koncepcia Slovienskoj zemli, Štúdie k jubileu Pavla Jozefa Šafárika, Historia Nova II/1 (2011) 12–20.

Vidmanová А., Nad pařížskými zlomky latinského Dalimila, Slovo a smysl. Časopis pro mezioborová bohemistická studia 3 (2006) 25–67.

Wolfram H., Razmatranja o origo gentis, Etnogeneza Hrvata, prir. N. Budak, Zagreb 1995, 40–53.

Wolverton L., Germans and Slavs in 13th-Century Bohemia: Some preliminary remarks on immigrants and law, The Expansion of Central Europe in the Middle Ages. The Expansion of Latine Europe 1000–1500, ed. N. Berend, Farnham–Burlington 2013, 297–306.

Zaroff R., Germanization of the Land between the Elbe-Saale and Oder rivers. Colonisation or assimilation, Proceedings of the Univeristy of Queensland History Research Group 9 (1998) 1–19.

Zemlička J., The Germans and the Implantation of German Law among the Bohemians and Moravians in the Middle Ages, The Expansion of Central Europe in the Middle Ages. The Expansion of Latine Europe 1000–1500, ed. N. Berend, Farnham–Burlington 2013, 237–270.

Zouhar Ј., Im Schatten der deutchen Reimübertragung der „Dalimil-Chronik“ Versannalen (der so genannte „Abriss“ aus dem 14. Jahrhundert). Ein Beitrag zur mittelalterlichen deutschsprachigen Literatur in Böhmen, Listy filologické CXXX, 1–2 (2007) 21–42.

Živković Т., The Origin of the Royal Frankish Annalist’s Information about the Serbs in Dalmatia, Споменица Академика Симе Ћирковића, Београд 2011, 381–298.

Алексић М., Српске земље пре Немањића од 7. до 10. века, Београд 20202. [Aleksić M., Srpske zemlje pre Nemanjića od 7. do 10. veka, Beograd 20202]

Алимов Д. Е., Хорваты и горы: к вопросу о характере хорватской идентичности в Аварском каганате, Studia Slavica et Balcanica 2 (8) (2010) 135–160. [Alimov D. E., Horvati i gori: k voprosu o haraktere horvatskoj identičnosti v Avarskom Kaganate, Studia Slavica et Balcanica 2 (8) (2010) 135–160]

Динић М., О називима српске средњовековне државе, Из српске историје средњег века, ур. С. Ћирковић, В. Ђокић, Београд 2003, 161–171. [Dinić M., O nazivima srpske srednjovekovne države, Iz srpske istorije srednjeg veka, ur. S. Ćirković, V. Đokić, Beograd 2003, 161–171]

Историја српског народа, I, Београд 1981. [Istorija srpskog naroda, I, Beograd 1981]

Коматина И., „Rex Serviae“ у угарској краљевској титули од 1202. до 1402. године, Ниш и Византија 16 (2017) 51–66. [Komatina I., „Rex Serviae“ u ugarskoj kraljevskoj titulaturi od 1202. do 1402. godine, Niš i Vizantija 16 (2017) 51–66]

Майоров A. В., Великая Хорватия: Этногенез и ранаяя история славян Прикарпатского региона, Санкт-Петербург 2006. [Majorov A. V., Velikaja Horvatija: Etnogenez i ranajaja istorija slavjan Prikarpatskogo regiona, Sankt-Peterburg 2006]

Рокаи П., Ђере З., Пал Т., Касаш А., Историја Мађара, Београд 2002. [Rokai P., Đere Z., Pal T., Kasaš A., Istorija Mađara, Beograd 2002]

Седов В., Славяне в раннем Средневековье, Москва 1995. [Sedov V., Slavjane v ranem Srednevekov’e, Moskva 1995]

Узелац A., Држава Немањића у географским представама западноевропских савременика, Српска краљевства у средњем веку, ур. С. Мишић, Краљево 2017, 357–380. [Uzelac A., Država Nemanjića u geografskim predstavama zapadnoevropskih savremenika, Srpska kraljevstva u srednjem veku, ur. S. Mišić, Kraljevo 2017, 357–380]

Ферјанчић Б., Константин Порфирогенит, Византијски извори за историју народа Југославије, II, Београд 1959. [Ferjančić B., Konstantin Porfirogenit, Vizantijski izvori za istoriju naroda Jugoslavije, II, Beograd 1959]

Free AI Website Maker